MŮJ PŘÍBĚH S ANGLIČTINOU
Jmenuji se Hana Vernerová a angličtinu jsem se začala učit jako dospělák. Patřím do generace, kterou učili přeškolení ruštináři s patřičným přízvukem.
Možná tomu nebudete věřit, ale angličtina nebyla zprvu mým oblíbeným předmětem, ale rok před maturitou se mi naskytla jedinečná příležitost pracovat v ryze anglické rodině Wilkinsonových. Pochopila jsem, že je to jazyk, kterým mluví skuteční lidé, kteří mají podobné každodenní radosti a starosti jako já, a nejsou jen Mr Bean nebo Dempsey and Makepeace, které jsme vídali na našich obrazovkách.
Na začátku byla nutnost pochopit požadavky manželů Wilkinsonových a jejich dětí a být pochopen. Mnohým se to může zdát jako jednoduchý úkol, ale tito lidé nemluvili jinak než anglicky, nebylo úniku k českým slovům. V těchto situacích není mnoho času přemýšlet nad tím, zda použijete minulý, přítomný nebo předpřítomný čas, v té době jsem měla jen mlhavé představy, že to tvoří součást nějaké školní gramatiky.
To, že následovalo mnoho komických situací z důvodu ne plného porozumění, je asi samozřejmé, snad o jednu z nich bych se s vámi podělila. Paní Wilkinsonová mluvila o tom, že si připíjeli šampaňským - v angličtině champagne přepis výslovnosti /ʃæmˈpeɪn/ a já ji špatně pochopila a vytřeštila oči, protože jsme si spletla výslovnost a přemýšlela nad tím, proč pijí šampón - anglicky shampoo přepis výslovnost /ʃæmˈpuː/.
Odmaturovala jsem a odjela pracovně do Anglie, kdy původně plánovaných 10 měsíců se protáhlo na 10 let. To zní celkem jako věčnost, co? Ale byla to neuvěřitelná cesta poznání.....
Se střípky se s vámi podělím.....
Tak a tady začíná moje story a předesílám, že to není pohádka. Na tehdejší dobu jsem přejala cizí jméno - stala se ze mne Mrs WALLACE a nebudu vám snad ani vyprávět, co jsem si s tím jménem zkusila, ale hezky od začátku.
V době, kdy mnozí moji vrstevníci pilně plnili své indexy zápočty a zkouškami a přemýšleli, jak si protáhnout studium, moje "studium" spočívalo v tom, že jsem se učila převádět palce a stopy na centimetry a metry, pinty na litry a platit v librách. K tomu jsem zápasila s jazykem a učila se jednat se zákazníky, kteří mají samozřejmě vždy pravdu. Byly i chvilky, kdy mě samotní zákazníci pomáhali s výslovností a idiomatickými spojeními, jsem jim do dnešní doby za to nesmírně vděčná. Večer jsem chodila do školy, abych se naučila dát dohromady větu a protože jsem tvor strašně líný, upletla jsem si na sebe bič v podobě zkoušek.
Nebudu vás moc nudit popisem svého života, ale pak jsem nastoupila kariéru ve finančnictví a bankovnictví a jak mnozí lidé vypráví, že začínali od piky, tak vím, co tím myslí. Před svým návratem jsem se propracovala až k administrativě penzijních fondů ve staroanglické makléřské firmě. Ohromná zkušenost, zde platila pravidla na pracovní kostým, způsob mluvy a psaní dopisů. Ten správný sport byl golf, polo a jezdectví.
Ti z vás, co znají britskou animovanou komedii WALLACE and GROMIT, pochopí, když napíšu, že nyní můj ex-manžel byl hoden svého jména WALLACE. Naše cesty se rozešly a já se vrátila do země, kterou jsem měla znát, ale za tu dobu se toho tolik změnilo a tolik jsem se změnila já, že jsem si připadala jako cizinka ve vlastní zemi. Je pravda, že spolu ještě stále bojujeme......
A proč vám to všechno povídám? Odpověď je snadná, naučit se slovíčka ve sloupci je jednoduché, ale já vám nabízím možnost tyto slovíčka použít ve spojení tak, že zvládnete komunikaci s rodilými mluvčími a budete vědět, že rozhovor má určitá pravidla. Ono mluvit anglicky není až tak složité, ale je to i o gestech a intonaci.